|
|
Analýza a vyhodnocení umísťování staveb dle stavebního zákona
Nenál, Marek ; Superatová, Alena (oponent) ; Šestáková, Romana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou a vyhodnocením umísťování staveb dle stavebního zákona. V teoretické části je charakterizován stavební zákon, formy územních rozhodnutí s jejich podrobným členěním, obecné požadavky na využívání území a územní řízení. V praktické části jsou uvedeny příklady umístění staveb na vybraném pozemku s následným vyhodnocením. V závěru diplomové práce je zhodnoceno naplnění cílů a výsledků práce.
|
|
|
Analýza a vyhodnocení umísťování staveb dle stavebního zákona
Seman, Jan ; Pertl, Marek (oponent) ; Šestáková, Romana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaobírá analýzou a vyhodnocením umísťování staveb dle stavebního zákona v lokalitě obce Pozořice. V teoretické části jsou charakterizovány formy územních rozhodnutí s jejich podrobným členěním. V části praktické jsou analyzovány pozemky, v rámci obce Pozořice, za pomocí regulativů územně plánovací dokumentace s následným vyhodnocením. Navazující oddíl praktické části provází umístěním stavby na vybraném pozemku, od umístění stavby, po vydání stavebního povolení. V závěru diplomové práce jsou shrnuty cíle a výsledky práce.
|
|
|
Terapie přijetí a odhodlání z terapeutické perspektivy
Čermáková, Karolína ; Líbalová, Ivana (vedoucí práce) ; Kubín, Daniel (oponent)
Téma diplomové práce je představení terapeutického směru Terapie přijetí a odhodlání z terapeutické perspektivy, známý též pod zkratkou ACT. ACT je behaviorální terapie, která vznikla v 80. letech v rámci třetí vlny kognitivně-behaviorální terapie. Terapeutický směr integruje osvědčené přístupy behaviorální analýzy a kognitivně-behaviorální terapie s prvky všímavosti, humanistické psychoterapie a existenciální psychoterapie. První část teoretické práce se zabývá úvodem do ACTu. Věnuje se používané terminologii, vzniku terapeutického směru a filozofickým východiskům. Dále se zabývá základní charakteristikou směru, rozlišení směru od kognitivně-behaviorální terapie a dosavadnímu výzkumu ACTu. Druhá část teoretické práce je zaměřena na ACT v terapeutické praxi. Popisuje šest základních jádrových procesů ACTu, taktéž šest protikladných patologických procesů a věnuje se i aspektu soucitu. Následuje kapitola věnující se přístupu ke klientovi a terapeutickému vztahu. Na konci je popsán obvyklý formát a struktura ACT sezení. Ve výzkumné části je prezentován realizovaný kvalitativní výzkum. Cílem realizovaného výzkumu bylo poskytnutí náhledu do perspektivy českých terapeutů, kteří ACT využívají se svými klienty. Cílem bylo také prozkoumat a analyzovat subjektivní pohledy vybraných odborníků na přínosy a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Souběhy přestupků a jejich trestání
Piskačová, Kateřina ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Balounová, Jana (oponent)
Souběhy přestupků a jejich trestání Abstrakt Jak již téma napovídá, tato diplomová práce se zabývá souběhy přestupků a jejich trestáním. Cílem práce je komplexní představení této problematiky a analýza veškerých jejích aspektů, ať už těch hmotněprávních či procesněprávních. Součástí je kritický náhled na právní úpravu a vytknutí jejích nedostatků. Práci lze rozdělit na dva hlavní segmenty, a to na segment věnující se souběhům jako takovým a na segment týkající se trestání takovýchto souběhů, tedy jednotlivých specifik v oblasti ukládání trestů a vedení přestupkového řízení. První část práce se ve stručnosti věnuje vztahu přestupkového a trestního práva a vysvětluje, proč lze v mnohých dalších částech práce použít závěry vyvozené trestněprávní literaturou a judikaturou. Druhá část se pak konečně věnuje souběhu jako takovému, a to včetně definice skutku, která je pro souběhy stěžejní. Ve třetí části je pak popsáno dělení souběhů, na souběhy jednočinné a vícečinné a souběhy stejnorodé a nestejnorodé. S tím pak souvisí část čtvrtá, která se věnuje případům, které sice vypadají jako souběhy přestupků, z určitých důvodů je však souběh mezi těmito přestupky vyloučen. V páté části je pak v krátkosti představena problematika souběhu trestného činu s přestupkem. Stěžejní část týkající se trestání pak nalezneme v...
|
|
|
Judikatura Ústavního soudu ČR o přípustné míře konkrétnosti zákona (zejm. ohledně jezů na Labi): Studie č. 1.161
Syllova, Jindriska
Obecnost právní normy je nezbytnou vlastností každého právního předpisu. Pokud není v právním předpisu zachována, upravuje tento předpis jedinečný případ. Vzhledem k tomu, že předpis upravuje jedinečný případ jinak, než je tomu u ostatních případů, dochází tímto způsobem k diskriminačnímu postupu. Kromě toho v případě, že má jedinečný případ rozhodovat správní orgán nebo soud, a tento případ je místo toho upraven zákonem, není dodržena zásada dělby moci. Práce vybírá relevantní judikaturu Ústavního soudu ČR ve věci obecnosti zákona.
Plný text:  PDF
|
|
|
Omisivní trestné činy
Fridrichová, Alžběta ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
1 Omisivní trestné činy Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou omisivních trestných činů v českém trestním právu s přihlédnutím k právní úpravě v Německu. S ohledem na skutečnost, jak málo pozornosti je tomuto tématu v českém prostředí věnováno, je cílem této práce poskytnout čtenáři ucelený pohled na opomenutí v českém trestním právu v kontextu soudobé právní literatury, judikatury a relevantních právních předpisů, a to včetně kritiky nejspornějších aspektů platné právní úpravy. Na úvod se práce zaměřuje na charakteristiku trestného činu a jeho jednotlivých znaků s důrazem na objektivní stránku trestného činu, která je zásadní z hlediska určení formy jednání. Následuje podrobný historický exkurz do úpravy opomenutí na našem území, a to od doby Rakouska-Uherska, přes neúspěšné snahy o reformu trestního práva za doby první republiky, následované metodicky zpracovanými kodexy z období totality až po zdařilý vládní návrh trestního zákona z přelomu tisíciletí. Jádrem práce je pak kapitola třetí zabývající se platnou úpravou opomenutí a kategorizací omisivních trestných činů na pravé a nepravé za současného výkladu rozdílu mezi obecnou a zvláštní povinnosti konat. Ze skupiny omisivních deliktů pravých práce charakterizuje její nejtypičtější zástupce, a to trestné činy neposkytnutí pomoci ve všech...
|
|
|
Nekalé obchodní praktiky používané českými obchodníky
VÍTKOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce je zaměřená na nekalé obchodní praktiky a ochranu spotřebitele. Nejprve vysvětluje základní pojmy jako obchod, maloobchod, velkoobchod, podnikatel či spotřebitel a dále se věnuje nekalým obchodním praktikám. Práce také ukazuje instituce a různé organizace, na které je možné se obrátit v případě podezření spotřebitelů na nekalou obchodní praktiku. Pro spotřebitele je velmi důležité znát svá práva, co se týče nákupu. Tato práce je postavena na zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES, o nekalých obchodních praktikách, kde je možné najít veškeré informace týkající se práv spotřebitelů a povinností prodávajících. Situace je zjišťována pomocí dotazníkového šetření a také pomocí řízeného hloubkového rozhovoru s ředitelem kontroly České obchodní inspekce. Cílem práce je zhodnocení těchto nekalých obchodních praktik používaných českými obchodníky. Účelem je zjistit rozsah a případný dopad na zákazníky a jak tyto situace řeší Česká obchodní inspekce.
|
|
|
Další soudní osoby a jejich podíl na činnosti soudu v civilním procesu
Prášilová, Kateřina ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
DALŠÍ SOUDNÍ OSOBY A JEJICH PODÍL NA ČINNOSTI SOUDU V CIVILNÍM PROCESU ABSTRAKT Na rozhodovací a jiné činnosti soudů se dle § 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů podílí kromě soudců také justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé. Právní úprava týkající se těchto dalších soudních osob je ale nejednotná a obsažena v několika zákonech. Cílem diplomové práce je komplexně popsat tuto roztříštěnou právní úpravu a vymezit zapojení dalších osob v civilním procesu. Diplomová práce je rozdělena na tři části. První část se zabývá osobami, se kterými zákon počítá jako s možnými kandidáty na funkci soudce. Jedná se o vyššího soudního úředníka, asistenta soudce a justičního čekatele. Druhá část pojednává o soudním tajemníkovi a soudním vykonavateli, což jsou osoby, které předpoklady stát se soudcem nemají. Výklad u jednotlivých soudních osob má stejné členění, které postupně pojednává o právní úpravě, týkající se jednotlivých osob, jejich právním postavení, odpovědnosti, předpokladech výkonu funkce, činnosti v civilním procesu a jejich jednotlivých úkonech. Třetí část diplomové práce je spíše praktická a jejím obsahem je zapojení jednotlivých soudních osob v typickém občanském soudním...
|
host ::
RSS.